Výsledky 27. ročníku Jarního běhu Otakara Pachmanna

(Do roku 2001 Běh Motokovu)

Datum konání : 29.03.2007

Muži 6100 m

Traťový rekord z roku 2000 drží časem 19:40 Rudolf Ropek (Nar. 1970) z TJ Dukla Liberec 853 bodů

„Světový rekord“ pro mou trať je 778.39 x 6/5,1 x 1.06 = 1006,61 s = 16:46.61

V posledním sloupci tabulky výsledků mého běhu jsou uvedeny na věk přepočtené body z oficiální 1000cibodové světové atletické stupnice, kde 1000 bodů je stávající nebo rozumně modifikovaný světový rekord. Např. světový rekord na 200 m drží Michael Johnson časem 19,32 s, což je naprostý úlet, a proto se čas dodnes přepočítává na bývalý světový rekord Pietra Mennei, tedy na 19,72 s. Každá disciplina má svůj sloupec přepočtových koeficientů zohledňující věk atleta s přesností na 1 rok. Do 35 let (U maratonu a delších tratí do 37 let) má atlet přepočítací koeficient roven 1, prostě a dobře do tohoto věku se časy nepřepočítávají!

Podle těchto tabulek se přepočítávají i nové světové rekordy, které pak mají přirozeně hodnotu více než 1000 bodů a na základě toho se vyhlašuje nejlepší výkon uplynulé lehkoatletické sezony. Např. v roce, kdy Paula Radcliff vytvořila světový rekord v maratonu žen 2:15 a pár sekund, byl tento výkon ohodnocen více než 1300 body, což bylo podstatně více než ohodnocení nových světových rekordů v témže roce vytvořených. Pro muže platí samozřejmě jiné tabulky než pro ženy!

Tím, že se spočítají body, lze porovnat výkony i v diametrálně odlišných disciplinách, např. výkon v běhu na 5000 m s výkonem v hodu kladivem.

Na internetu na www.beh.cz jsem sledoval trapnou až nenávistnou diskusi o tom, kdo a v jakém čase nebo jinak měřeném výkonu je ještě sportovec a kdo by se o sportování s měřením výkonu neměl vůbec pokoušet.

Již několik let proto přepočítávám na výše zmíněné světově uznávané body výkony dosažené při mém běhu. (Běh Otakara Pachmanna). Protože se tento kros neběhá na dráze, ale ve zvlněném terénu, přidělil jsem mu, po zralé úvaze, koeficient obtížnosti trati K=1,06, kterým vynásobím body spočtené podle sloupce tabulky pro 5000m.

Počítám takto:

1. Vyhledám v tabulce pro přepočet na věk „světový rekord“ pro nejbližší standardní trať na dráze, v našem případě pro 5000 m, který je 778,39 s, vynásobím jej zlomkem 6,1 / 5, kde 6,1 je délka tratě v km a pak ještě koeficientem obtížnosti trati K=1,06. Výsledkem je číslo 1006,61 s, což je předpokládaný „světový rekord“ pro mou trať.

2. Čas dosažený závodníkem v mém závodě převedu na sekundy.

3. Vydělím „světový rekord“ pro mou trať (1006,61 s) osobním koeficientem závodníka, který najdu v tabulce koeficientů ve sloupci pro 5000 m na řádku, v němž je uveden věk sportovce s přesností na jeden rok. Dostanu číslo mezi 0,000 a 1,000, co tisícina, to bod. Např. 0,665 je 665 bodů.

Obdobně počítá Kalkulačka WAMA na www.spanker.cz ale jen pro standardní dráhové disciplíny. Tam zadáte disciplínu, věk (na dráze přesně podle data narození, mimo dráhu jako byste se narodili 1.1 roku, v němž jste výkonu dosáhli) a dosažený výkon. Pozor: jako oddělovače mezi hodinami, minutami a sekundami použijte „:“ dvojtečku a mezi sekundami a setinami sekundy (nebo desetinami sekundy) uveďte „.“ tečku. „,“ čárka není programem správně interpretována! Jako výsledek dostanete přepočtený čas, jenž odpovídá vašemu výkonu zamlada, tedy od 18 do 35ti let, a procenta „světového rekordu“. První 3 cifry (kromě nul vpředu) v tomto údaji je váš bodový výkon, na nějaké desetinné čárky a tečky neberte ohled. Tak povrchně jsem nikdy neprogramoval. Podobně neúplně naprogramovány jsou programy Windows, na nichž pohádkově zbohatl Bill Gates a teď se snaží vše zamaskovat několikamiliardovými dary pro chudé země. Osobní počítače jsou totiž jen triviální aplikací obecné teorie kybernetiky, kterou rozpracoval americký matematik Norbert Wiener.

Takže co k oné debatě o tom, kdo je a kdo není sportovec?

Pro všechny lehkoatletické discipliny platí, že nový světový rekord je výkon nad 1000 bodů.

S výkonem nad 900 bodů se lze pokoušet o reprezentaci země v mezinárodních soutěžích, říkejme tomu „světová“ úroveň, na medaile ale dosáhnete jen s výkony nad 950 bodů..

Výkony od 800 do 899 bodů považujme za republikovou úroveň. Jde o relativně vysokou výkonnost.

Výkony od 700 do 799 bodů považujme za krajskou úroveň. Na té musí mít člověk také dosti vysokou výkonnost.

Výkony od 550 do 699 bodů navrhuji považovat za okresní úroveň a všechny, kteří dosáhnou 550 až nad 1000 bodů považovat za sportovce.

A výkony pod 550 bodů? Ať si jich dosahuje kdo chce, pokud mu to emočně a zdravotně vyhovuje!! Nejsme přece všichni stoprocentně zdraví ani patřičně geneticky vybaveni! Pokud pořadatel soutěže nestanoví limit, proč jej nepouštět na start? Když to pořadatelům vadí, ať si ten limit stanoví!

Co se týče maratónu:

Když je v propozicích stanoven časový limit a závodník na něj nemá, je to jeho věc. Buď se do toho limitu vejde, pak je vše v pořádku, pokud ne, musí nějak odstoupit, třeba do sběrného autobusu!

Maratón zaběhnutý mužem do 37 nebo 39 let nad 4 hodiny je opravdu trochu slabší sportovní výkon! Podle tabulek je čas 4:00 přesně 528 bodů, tedy méně než mnou výše navrhovaných 550. V tom s tím anonymem, který rozvířil až nenávistnou diskusi na www.beh.cz a na www.behej.com téměř souhlasím. Je však třeba vzít v úvahu všechny okolnosti, za nichž dotyčný maratón proběhl. Velké převýšení, vítr, místy až vichřice, vedro, studený déšť (ten kupodivu závod urychluje) chumelenice, ledová trať, mnohacentimetrová sněhová břečka v zimě, průtrž mračen v létě atd. Také je třeba vzít v úvahu i fyzické či psychické handicapy konkrétních závodníků. Někteří totiž běhají maratón s kardiostimulátorem, jiní zase mají málo červených krvinek, hemoglobinu nebo železa. Pak je třeba opět odhadnout nějaký ten koeficient obtížnosti nebo handicapu a jím výsledné body vynásobit., což je totéž, jako jím vydělit dosažený čas.

A platí: „Kdo neběžel maratón, neběžel nic!“

Maratón je však zvláštní disciplina, je to legendární běh a tak bych navrhoval uznat jeho úspěšné dokončení i v přepočtených časech nad 4:00 hod. Kam až, ponechám na čtenáři.

Cooperův běžecký test na 12 minut vznikl na základě výzkumu prováděného na příslušnících amerického námořnictva, tedy na lidech relativně fyzicky zdatných – každého v USA k námořnictvu nevezmou! Samotný Dr. Cooper zdůrazňuje, že na tento test je nutné, dokonce životně, se několik týdnů připravovat! Může totiž při něm dojít i ke kolapsu organismu málo trénovaných nebo ne dostatečně predisponovaných běžců.

Prostudoval jsem si Cooperovy tabulky zdatnosti pro muže. Zajímal jsem se jen o výkony, kterých mají dosáhnout jedinci s výbornou a vynikající kondicí.

Pro ilustraci vyjímám:

Věk 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let nad 60 let

Výborná kondice 2,65-2,83 km 2,53-2,72 km 2,48-2,65 km 2,33-2,54 km 2,14-2,49 km

WAMA body 551-588 538-579 560-590 545-594 540-592

Vynikající kondice > 2,85 > 2,74 > 2,68 > 2.56 > 2.51

WAMA body. > 592 > 576 > 599 > 594 > 625

Je zřejmé, že člověk má výbornou kondici, já bych řekl, že je fyzicky zdráv, když jeho výkon je mezi 550-600 věkovými body dle tabulky WAMA. Vynikající kondici má pak při více než 600 bodech, což odpovídá „okresní úrovni“ jak uvádím já výše. Nad 700 bodů jsou už výkonnostní sportovci.

Pro muže nad 60 let měl asi pan Dr. Cooper málo testovaných, proto poněkud vyšší požadavky vyjádřené číslem 625. Dále má Dr. Cooper poněkud jiné než dnes běžné věkové rozlišení! Vše je tedy v rámci nějaké malé odchylky od WAMA tabulek.

Tak už se nehádejte a přestaňte se navzájem shazovat!!!

A teď si konečně prohlédněte obodované výsledky Běhu Otakara Pachmanna.

Pořadí	Jméno	Rok Narození	Oddíl	Čas	WAMA Body
1.	Čepek Robert	1968	Olymp Praha	21:43	797
2.	Rendl Josef	1976	Triexpert	22:12	756
3.	Pulkrábek Martin	1980	AC OH	22:30	746
4.	Dočkálek Libor	1973	Medicina Praha	22:40	740
5.	Jindra David	1960	SABZO	22:59	799
6.	Frabša Michal	1965	SABZO	23:06	766
7.	Kuriš Radek	1971	Praha 4	23:17	728
8.	Rada Petr	1964	SABZO	23:42	752
9.	Jindra Štěpán	1961	SABZO	24:21	748
10.	Kroupa Štěpán	1975	Medicina Praha	24:34	683
11.	Procházka Tomáš	1979	SABZO	24:54	674
12.	Novák Pavel	1953	SABZO	24:57	778
13.	Rock Jan	1954	AC OH	25:05	768
14.	Čižinský Jaromír	1955	SABZO	25:15	756
15.	Rádl Pavel	1956	SABZO	25:20	748
16.	Tománek Vladimír	1956	AVC Praha	25:25	745
17.	Babič Michal	1979	AC OH	25:35	656
18.	Doležal Jaromír	1957	SABZO	25:36	734
19.	Poborský Petr	1975	Ekonom Praha	25:48	650
20.	Černý Václav	1957	SABZO	25:55	725
21.	Cedrych Karel	1955	SABZO	26:19	726
22.	Urban Josef	1956	SABZO	26:25	717
23.	Hlusička Josef	1938	Liga 100 Praha	26:38	845
24.	Techl Lukáš	1977	Tábor	26:47	626
25.	Adam Petr	1950	SABZO	26:50	743
26.	Matějovský Pavel	1965	AVC Praha	27:00	655
27.	Němeček Jiří	1951	AVC Praha	27:12	726
28.	Pilný Luděk	1957	SABZO	27:17	689
29.	Adámek Petr	1954	SABZO	27:35	698
30.	Štěpánek Petr	1965	Spartak Praha 4	27:43	638
31.	Votava Radomil	1958	Praha 4	27:48	670
32.	Kolář František ml.	1981	KOPEC	28:11	595
33.	Nový Břetislav	1947	SABZO	28:12	726
34.	Řepka Zdeněk	1960	AC OH	28:24	649
35.	Burian Zdeněk	1957	SABZO	28:31	659
36.	Krejsa Václav	1952	AVC Praha	28:49	679
37.	Rožánek Vladimír	1958	SABZO	28:53	645
38.	Janeček Jaroslav	1940	PSK Union	29:01	758
39.	Potoček Josef	1955	Praha 3	29:12	643
40.	Šnajberk Jiří	1957	Břevnov	29:12	654
41.	Plzák Jiří	1946	SABZO	29:22	704
42.	Rambousek Luboš	1958	Loko Nymburk	30:02	621
43.	Dolejš Radomír	1958	SABZO	30:39	608
44.	Kolář František st.	1946	KOPEC	32:27	637
45.	Březina Petr	1946	SABZO	32:48	630
46.	Jungman Josef	1950	Praha 3	33:36	593
47.	Skokan Miroslav	1939	SABZO	33:37	662
48.	Veselý Radko	1942	SABZO	34:04	632
49.	Hampl Stanislav	1956	SABZO	34:41	546
50.	Matzner Karel	1929	M-TEAM	35:26	718
51.	Pachmann Otakar	1944	SABZO	36:09	592
52.	Fiedler Miloslav	1943	MVČR Praha	37:32	568
53.	Přibyl Oldřich	1950	KOPEC	39:54	499
54.	Pazdera Ladislav	1935